Historie Dobřeně
První písemná zmínka o Dobřeni je z roku 1310, kdy zde měl majetek Heřman z Dobřeně, jehož potomkům náležela až do roku 1464. Později patřila část vsi kutnohorskému hofmistrovi Michalu z Vrchovišť a část kolínskému měšťanovi Jiřímu Hášovi z Újezda. V 15. století celou ves spojil do jedněch rukou Jindřich z Vrchovišť. V roce 1516 koupil ves Samson z Fulštejna, po něm ho v 1. polovině 16. století vystřídal v jejím držení kutnohorský erbovní měšťan Jan Žatecký z Vakrštorfu
Tvrz v Dobřeni se poprvé připomíná až v roce 1543. V tomto roce koupil Dobřeň Jindřich Voděradský z Hrušova. V roce 1556 zdědil Dobřeň syn Jindřicha Voděradského Jiří. Když byl v roce 1580 pro lichvu popraven, připadla tvrz jeho bratrovi Václavu Voděradskému. Ten zřídil na tvrzi rozsáhlou knihovnu, kterou znal a navštěvoval i Mikuláš Dačický z Heslova.
Václav Voděradský zemřel na dobřeňské tvrzi v roce 1606 a statek zdědila jeho dcera Ludmila. Od ní ho záhy získala její sestra Kateřina, která v roce 1610 postoupila Dobřeň svému manželovi Ondřeji Horňateckému z Dobročovic. Ten byl v roce 1622 odsouzen za účast na protihabsburskému povstání ke konfiskaci jedné třetiny jeho majetku. Proto byl sestaven popis dobřeňskému statku, ke kterému patřila tvrz, dvůr a ves Dobřeň s dvěma dalšími vesnicemi.
Popis vlastní tvrze dokládá, že tehdy byla pohodlným sídlem typu zámku se zachovalým opevněním. Po zaplacení příslušné částky byla Dobřeň v roce 1626 Ondřejovi Horňateckému vrácena. Jeho syn Jiří Arnošt Horňatecký prodal Dobřeň s tvrzí v roce 1644 Janovi Kamberskému z Kamberka. Ten postoupil v roce 1648 statek Volfovi Berkovi z Dubé, majiteli suchdolského panství, k němuž byla Dobřeň připojena. V této době také přestala tvrz sloužit jako panské sídlo a centrum samostatného statku a nadále byla používána pouze k různým hospodářským účelům. Naposledy se připomíná v roce 1738, kdy Dobřeň náležela Karlu Jáchymovi Bredovi. Tehdy byla v bývalé tvrzi umístěna ratejna, komora a drůbežárna. Později tvrz zcela splynula s ostatními budovami dvora, který byl v rámci pozemkové reformy v roce 1922 rozparcelován.
V severní části dobřeňského dvora stával také pivovar. Z něj se pivo převáželo po rybníku na loďkách do prostorného sklepa, který byl vystavěn pod polem zvaným ,,Borek“.
Dobřeňský kostel pochází nejméně z první poloviny 14. století. Byl vybudován k poctě svatého Václava, patrona české země. Roku 1385 Mikuláš z Dobřeně vykázal zdejšímu faráři desátky. Z toho vyplývá, že Dobřeň měla faráře a kostel byl farním. Z původního kostela se zachoval pouze presbytář. Ostatní části byly přestavěny v pozdějších letech. V přilehlé věži jsou tři zvony. Největší zvon nese nápis ,,Uděláno jest léta Páně 1583 z rozkazu urozené paní Anny Voděradské z Dobřenic a na Suchdole“. Střední zvon má nápis ,,Ku poctě sv. Václava dědice českého“ a není datován. Nejmenší je z roku 1780. Na hřbitově jsou do kostelní zdi vsazeny staré náhrobky rodin Dobřeňských z Dobřenic a Voděradských z Hrušova a jsou z let 1546 – 1612.
Barokní socha sv. Floriána, patrona hasičů, je ze sochařské dílny kutnohorských jezuitů a pochází z poloviny 18. století.
Protokol o nákupu stříkačky z roku 1884
Dobřenští občané pochopili nutnost společného boje proti požárům a proto se rozhodli zakoupit pro obec hasičskou stříkačku.
Protokol sepsán u představenstva obce Dobřeňské dne 27. května 1884. Předmět: Jelikož občané Dobřeňští nahlížejíce nutnost zakoupení stříkačky obecní, usnesli se dne 29. března 1884 by stříkačka se zakoupila a k tomu cíli také veškeré podílnici honitby na ně vypadající podíly věnovali, jest ustanovena na dnešní den porada obecního zastupitelstva jakým způsobem by se nyní stříkačka zakoupila. Usnešeno: dle návrhu starosty Jana Trnky jednohlasně; by obec se vypůjčila 700 zlatých na 5% úroky od společnostě pojišťovací v Plaňanech, a dluh ten pak po částkách 100 zlatých dílem z honitby a dodatkem z obecní kasy do umoření splácela. Jelikož ale společnost žádá ručení od obce a ručení také jakož i vypůjčení této částky od Sl. okr. výboru schváleno býti musí, usnešeno, by Sl. okresní výbor o schválení tohoto usnešení,požádán byl.
Skončeno a podepsáno:
V Dobřeni 27. května 1884
Jan Trnka – starosta
Adámek Čeněk
Alois Hampl
Václav Vlasák
Jan Smutný
Jan Růžička
František Urban
Jan Špinka
Pařez Josef
Bohuslav Neuman – zástupce velkostatků
Originál protokolu k nahlédnutí ve fotogalerii.
Založení sboru dobrovolných hasičů v Dobřeni
Sbor dobrovolných hasičů v Dobřeni byl založen 14. 1. 1890 a vykazoval 24 členů. Stanovy spolku se žádostí ke schválení byly podány k slavnému c.k. okresnímu hejtmanství v Kutné Hoře. Dne 26. 4. 1890 byly schváleny.